Názor odborníka

PROF. DR.-ING. HABIL. CLAUS MEIER – ARCHITEKT SRL – WISS: DIREKTOR


Zářivé topení
Výhody tohoto topení jsou evidentní. Při instalaci tohoto vytápění je třeba vzít v úvahu a dbát na následující informace:
V budově budou jako topná tělesa naplánovány temperované plochy (zářivé desky - případně temperované zdi), které jsou upřednostňovány jak kvůli své hospodárnosti, tak kvůli svým fyziologickým přednostem pro uživatele.
Koncepce zářivého topení sestává z následujících fyzikálních podstat:
1. Tepelné záření je elektromagnetická vlna o rychlosti světla, jako světlo, proud, mikrovlnné a rentgenové záření.
2. Výkon vyzařování odpovídá Stefan-Boltzmanovému zákonu, to znamená, že je přímo úměrné čtvrté mocnině absolutní povrchové teploty. Konvenční topení oproti tomu potřebuje „zvýšené teploty“, toto odpadá při užití zářivého topení či vytápění. Tento rozdíl vede ke zmenšenému teplotnímu rozvrstvení, které je daleko příznivější než u konvenčního topení.
3. Tepelná pohoda je dána zhruba z poloviny teplotou okolního vzduchu a z druhé poloviny teplotou okolních ploch v místnosti. Konvenční topení zajišťuje zhruba 20°C pro teplotu vzduchu v místnosti a zhruba 16°C pro okolní povrchy.
4. Teplotní záření neohřívá okolní vzduch, nýbrž jen pevné a tekuté látky. Proto okolní vzduch zůstává chladnější a příjemnější. Zářivé vytápění zajišťuje asi 22 °C na ozářených plochách při asi 16°C teploty vzduchu v místnosti.
5. Je ušetřeno mnoho energie, neboť v místnosti stačí zajistit pouze hygienickou výměnu vzduchu.
6. Tím, že předměty mají vyšší teplotu než je teplota vzduchu, nedochází ke vzniku plísní – voda ze vzduchu totiž kondenzuje pouze při jeho ochlazení.
7. Všechny povrchové teploty v místnosti se vyrovnávají díky stejnoměrnému vyzařování (dosahuje rychlosti světla). Vznikají tak tepelně rovnoměrné obvodové plochy, které zahrnují i nábytek. Člověk se v takovém prostředí cítí příjemně.
8. Tepelné záření při pokojových teplotách neprochází sklem, zůstává v domě, a vytváří tak jakýsi skleníkový efekt, díky čemuž jsou speciální tepelně izolovaná skla s nízkými U-hodnotami zbytečná.
Tyto fyzikální zákony nás přímo nutí k výběru zářivého tepného systemu. Vytápěcí technika však tyto přednosti nezohledňuje, a dále se zabývá jen konvečním způsobem vytápění. Také technické předpisy zacházejí špatně se zářením a ignorují pro člověka tak příznivou techniku vytápění. Pro mnohé zákazníky to vše vyzní negativně.
Již instalované zářiče ale ukazují, že se jejich využití bude v budoucnu rozšiřovat. „Temperované plochy“ jako topná tělesa v budoucnu vytlačí konvenční způsoby topení. Budou se rozšiřovat možnosti jejich aplikací, aby v budoucnu dosáhly zcela netušených dimenzí.
Dále je druhořadé, jakými prostředky dochází k přeměně na zářivou energii, směrodatný je hlavně samotný zářivý efekt, realizovaný pomocí elektromagnetických vln. To znamená, že se odkloníme od konvečních způsobu vytápění, které ohřívají okolní vzduch, a tím vedou k teplotnímu rozvrstvení v místnosti.